...najeto na nich 300 km ve velice klidovém režimu. Dnes proběhlo "zapečení" - 8x po sobě zpomalit ze 100 na 30km/hod. a poté cca. 30 minut jízda bez jakéhokoliv brždění. Kotouče po odstavení auta takřka studené a dostaly modro-šedý nádech. Tak by to údajně mělo být.
Má cenu je ještě jednou "zapékat", anebo to takto stačí a další proces by byl spíše na škodu? Jsou to naprosto konvenční tlumiče a desky.
Je to na naftové Mondeo, které obecně trpí na házivost předních kotoučů, proto jsem nechtěl nic podcenit...
nikdy jsem tohle s brzdama neprováděl ani na novém autě, ani na měněných kotoučích. Prvních pár set km to bylo bez bržědní na krev a pak normální provoz bez omezení.
přesně tak...prvních opatrných 200-300km (samozřejmě spíš okresky a město, ne v jednom tahu tempomatová dálnice v sobotu ve 3 ráno kdy ani jednou nešlápneš na brzdu) a pak už normální provoz...takže jsi je usadil těma 300km a to zapékání už bylo navíc a spíš otestování, jeslti jsi nakoupil kvalitní komponenty :D
Hosi, tak to jste jeste nemeli Mondeo. To si metr od nich prdnete a brzdy zacnou kopat. V zivote jsem u zadneho auta nemel problem s brzdami...az na MK3 a MK4 Mondeo.
Tento "manual" byl primo na nejakych strankach vyrobce. A jak jsem cetl dale, tak na jinych serverech se to popisuje obdobne. No tak snad jsem jim aspon neublizil...
Mám dvě mondea MK3 a nikdy problém nebyl. Kotouče při montáži odmastím a zezačátku je nevystavuju extrémnímu brždění ani na nich nestojím při stání. Kotouče a desky používám standartní - Ferodo nebo Brembo. Při montáži je taky dobrý očistit náboj a kouknout, jestli nehází samotný náboj - už jsem to řešil taky, ale ne na mondeu. Co řešíš, jsem naopak řešil na 306 Pugu s TD motorem. Nový kotouče(Brembo) a ihned se kroutili, po třech oddělaných sadách během 14ti dnů se koupili drážkovaný ATE power disk a bylo po problému. Takže na auto bych to nesvaloval, spíše na bláta, co jsi koupil nebo halt špatná série kotoučů. Ještě postřeh......očistit čelisti tak, aby v nich mohli volně chodit desky a nesekly se. Pak to zbytečně vyhřívá kotouč a je zaděláno. Postřeh číslo dvě: když si stěžuješ na kopání brzd, tak si projdi silentbloky na ramenách a čepy - to jsem pro změnu řešil u oktávky. Neustále kopaly brzdy, ale nebylo to brzdama nýbrž jedním silentblokem nasračku.
Ty postupy, co popisujes, to je samozrejmost, vcetne zkontrolovani relevantnich podvozkovych dilu. O te MK3 2.2 TDCi jsem dal Brembo/Brembo a do par tkm sly do kopru. Pak se davalo snad ATE a to stejne.
Ted na MK4 byly uz jete tusim se serie Motorcraft (na destickach to bylo vyrazene, u kotoucu nevim). Zacaly po zahrati kopat. Sly na stoceni, nepomohlo. Takze ted jsem dal FoMoCo (kotouc vyrobce nevim, desky vyrobce Jurid). Podvozek zkontrolovany. Na tech puvodnich brzdach jsem to koupil, takze jak se k tomu kdo prede mnou choval, nevim...
....takže s tím autem nebudeš brzdit, dokud ti někdo vysloveně nenapíše, že je to OK? :-) Podle mě ty brzdy už od tebe dostaly takový kouř, že cokoliv se s nima stane, nebude mít na svědomí špatné/správné zajetí.
Vzhledem k tomu, že se zde letos pár lidí rozhodlo pro koupi destiček Ferodo DS2500, tak by nebylo od věci je správně zajet. Je jasné, že zajíždět se má na starém již zajetém kotouči a nikdy se nemají zajíždět současně nové kotouče a desky, to už asi ví každý...
Už jsem tady o tom psal v minulosti a dával odkaz na tento zajímavý článek od špičkové firmy STOP TECH: [ Link ]
Výrobce desek Ferodo DS2500 firma Renovak má také svůj postup: [ Link ]
Nicméně ani z jednoho dokumentu mě nebylo jasné jak postupovat po procedurách 1. a 2. fáze?
a) má se pak jet volně a nechat brzdy schladnout přirozeným způsobem a nesmí se zastavit aby se na kotouči neudělal otisk?
b) má se zastavit?
<B>Správně je varianta b)
Zde je vysvětlení od p. Kejsy z Renovaku:</B>
"Po druhém cyklu pokud možno již nebrzdit/nejezdit, vůz nechat odstavený (zastavit bez tlaku na brzdový pedál). Nechat úplně zchladnout, tím se vyloučené pojiva na povrchu desky změní v pevné skupenství které se při dalším zabrzdění po vychladnutí odpráší pryč a vůz je připraven. V opačném případně se pojiva roznesou po kotouči, může vzniknout sklovina a brzdný účinek bude slabší."
Mám pocit, že z AHC se postupně vytratila snaha někomu poradit. Namísto toho nastoupila potřeba zasměšnit, potupit. Stále ty stejné příspěvky, stále ti stejní lidé. Teď se už ani nedivím, že původní členové sem přestali chodit...
Zajímavé téma. jelikož jsme také měl X potíží s brzdami, zejména tragická byla O I 1,9TDI, kde jsem vyzkoušel snad všechny značky kotoučů dostupné v běžné síti, problém mám nyní i na G37, tak jsem si přečetl ty odkazy. Jediné, co mi vrtá hlavou a mozek odmítá pochopit, je bod a) v Tunerově příspěvku. Logicky bych právě zvolil var. a) - tedy s vyhřátými disky jet autem až do úplnéhop zchladnutí a pak zastavit. nechápu, v čem je lepší bod b¨= zastavit s disky vyhřátými a zůstat stát. přeci radiace tepla musí být zákonitě jiná v mistě, kde jsou desky a tam, kde kotouč není ničím zakrytý. Toto nechápu a byl bych rád za objasnění. Jakýkoliv kovový materiál mimo titanu má jiné pnutí při rlzdílných teplotách a jsem si na 100% jist, že křivak poklesu teploty na disku mezi deskami a mimo ně bude odlišná. Takže vzniká veli reálné riziko, že právě dle b) se kotouč zvlní. Díky za objasnněí.
Camron poslední příspěvek- naprostý souhlas anení to bohužel jen zde. je to napříč DF. Lidi mají snahu dokázat, že o věci vědí nejvíc a ostatní jsou jen hňupi.
HT: tvoje poaledni veta - myslim, ze tohle je presne to chapani, ze ktereho pak prameni ta zloba.
Zdeny predlozit svuj pohled, o kterem chce dale debatovat. Nerika, ze to tak proste je a ze T2 je blbec, ptz rika neco jineho. A verim, ze i T2 je naklonen debate a ten princip vidi stejne...
Já mám pocit, že moje posty čtete asi tak na půl, možná ani to ne...
Ty varianty a) a b) byla řečnická otázka. Lidi na skoda-virtu měli tipovat a pak jsem tam přidal rozuzlení v podobě vysvětlení od p.Krejsy z Renovaku (brzdy.cz). Nebylo mě totiž jasné jak se má provést to 45min. ochlazování zmíněné tučně v tomto dokumentu: [ Link ]
Tento postup už jsem aplikoval na několika autech, řada mých známých dle této rady taky a bzdy opravdu fungují tak jak mají a mají krásně čitelný nástup.
Ještě jednou pro ty co nečtou vše, prostě po procesu zahřátí se musí ZASTAVIT ideálně bez brzdy (já zajížděl vždy na letišti) a nechat bezdy úplně vychladnout jinak se vylučované pojivo rozmatlá po kotouči a vytvoří sklovinu na kotouči i na desce!!!
Několiktát jsem zaleštěné desky po nesprávné zajetí viděl a auto brzdilo jak guma/naho*no...
Co se týče zkoucených kotoučů, je to hovadina a mýtus. Kopání se projeví tím, že desky přehřejete nad jejich pracovní teplotu (každá deska je určena pro jiné teploty!!!) a deska se začne zapékat na kotouč. Tím vznikne nerovnoměrný povrch a to způsobuje ony vibrace a hučení při brždění v extrémních případech kopání do pedálu. Žádné stočení tomu nepomůže, pokud desku dostanete opět nad její limit, tak se to objeví znova. Lepší desky mají přesně stanovený pracovní rozsah a způsob jejich užití. Jiná deska (studená) je na kopce, jiná na okruh na vytrvalostní závody kde kotouče svítí před každou zatáčkou.
Otevřen diskuzi jsem, nicméně zrovna zajetí ne zrovna levných desek jsem se věnoval opravdu hodně (na letišti jsme měli i laserový měřák teploty) a jak píšu výše konzultoval jsem to s kapacitou přes brzdy tady u nás v ČR.
To že se tu seběhne halda chudáků co "můj nick" nemusí na to jsme si už zvykli ne? :)) Hlavně, že oni něco o zajíždění vědí a něčím plodným do diskuze přispějí?!? Opravdu vizitka ahc, už raději tady až na vyjímky nic neradím...
Koukám docela věda. Já teda normálně sedl vždy do auta a normálně odjel. Prostě 500/1000km normálního městského provozu bez závodních ambicí a nikdy jsem problém s brzdama neměl :)
dj.DEKL: Deska nemusí sedět celou plochou a lokálně se přehřála a nanesla na kotouč. Mě se tohle očas stane u Žlutky na zadku (jezdím tam série pro Octavii 2) na okreskách (taky v cca. 2/3 průměru kotouče) a stačí navštívit okruh v Mostě a desky i na zadku si krásně sednou a probarví celý kotouč rovnoměrně. Chvíli bych jezdil na klid aby si desky sedly celou plochou a pak bych je někde poběhnul procesem zahoření a uvidíš.
no já na rozdíl od camrona si myslím, že chybí nadhled, umět přijmout nějakou prdel a pošťouchnutí a hlavně se nebrat moc vážně...pak to tady vypadá, že místo brzd řešíme záchranu planety...a někdo má občas v DISKUZNÍM foru chuť napsat nějakej joke...ale já spíš ocením když si ze mě někdo udělá prdel, než to brát jako útok na mě a na císaře pána :-))))
V tom návodu k Ferodo DS je tohle: U sportovních destiček řady DS Performance nebo DS 2000 samozřejmě není potřeba aplikovat tento relativně složitější postup. Výrobce doporučuje zhruba 500 km provozu decentnějšího brždění.
Takže zahoření brzdových komponent - tedy nanešení pojiv z desek do nových kotoučů nebo zahoření desek bych podle toho textu tipoval primárně pro závodní využití, když máte více destiček, kotoučů a potřebujete je připravit k ostrému použití. Nedovedu si představit to dělat někde v provozu.
JA: jasně, takže napřed tu začneme tvrdit bludy a ak se tomu ve finále zasmějem? Asi jsem moc velký detailista a perfekcionalista a apokud něco řeším, tak pořádně.
mr.brain: Cituji: "Tato pravidla platí i pro sériovou výrobu." Jako jde to zajíždět pomalým náběhem, pokud nepřešvihneš určítou teplotu, tak se pojiva postupně uvolní v menších částech a tak nějak to lze za záběh považovat, ale pak Tě na dálnici hodí blinkr kamion před tebe a rázem můžeš teplotu překročit a krásně si desky zkurvit. Když jsem byl mladej a blbej, tak jsem sednutí/záběh desek chtěl urychlit jízdou s brzdou pod plynem a pak jsem se divil, že to moc nebrzdí. Dneska už vím, co tenkrát tu sklovinu na desce a kotouči způsobilo a proč to pak nebrzdilo (tenkrát sériové desky na sériové 120tce).
zdeny: titan samozrejme nema nulovou teplotni roztaznost, ano ma ji mensi nez treba zelezo (litina) - dejme tomu o 40 procent. pri chladnuti z teplot okolo 300C me nenapada jakym fyzikalnim mechanismem by tam melo vznikat nejake trvale pnuti/ trvala deformace - tebe napada proc?
BTW o1 mela problemy s nabojema, diky tomu kotouce pri brzdeni vibrovaly i brzo po vymene...tzn tam nebyl problem s chladnutim/krivenim kotoucu.
kdybych to věděl, tak se na to neptám. Ale uvažuji tak, že pokud něco chladne rychleji, než to, co chladne pomaleji, MŮŽE vyvoval lokální pnutí a tím pádem deformaci materiálu na přechodu mezi rychlým a pomalým chladnutím. je to moje úvaha a ledacos takového existuje. Ve firmě pracujeme s nerezí a nestačil by ses divit, co dělá pnutíé materiálu po svařování. pravda, teploty jous vyšší, ale na zvlnění kotouče možná stačí řádově pár stovek °C a deformace o destinu mm. A kmitání při brždění je na světě. Jinak staří fachmani, co léta obrábějí kovy, vždy tvrdili a tvrdí dodnes, že pokud chceš něco dělat s litinou, nech ji 5 let ležet venku někde v kopřivách a pak ji teprve vezmi. Výrobek z ní bude rozměrově stabilní. Není to obdoba? Včera odlité kotouče a dnes už juchají o 400°C a navíc opakovaně? Ptámese, uvažuji, nic víc. Roztažniost tituanu je opravdu téměř nulová, ale asi ani to nevypovídá o tom, zdali se při ohřátí o ochlazení daný kus nemůže deformovat. Je fakt, že tady se bavíme o 300-400°C, ale stačí příklad deformace hlavy motoru, kde je zevnitř teplota vyšší- a následky známe.Ale tot nesovisí s tématem, samozřejmě.
Proto se znovu ptám:
proč Tunerův postulát a) je správný proti b)? Nechápu to a věřím, že to někdo exaktně zdůvodní. Pokud totiž ne, tak je to blbost.
Zdeny 60: Kotouče se nekroutí, mám známého co je stáčí a většinou jen když někdo málo brzdí, tak kotouče začnou víc reznout, deska přestane sedět celou plochou a pak to brzdí sotva třetinou desky. Brzdy se musí používat a kdo to nedělá, tak hlavně zadky jdou takhle do háje. Nicméně zvlněný kotouč za svou 30ti letou praxi neviděl.
Problém je popsaný krásně v tom článku od firmy STOP TECH, stačí číst co už tu bylo postováno a kde je problematina "zvlněných" kotoučů objasněna.
Co se týče a) a b)
Opět stačí přečíst celý můj post 16.03.2017, 16:18 až do konce, kde jsem to s odkazem na p. Krejsu vysvětlil. Pokud budeš desky zajíždět předepsaným způsobem, musí se vždy po cyklech ZASTAVIT a nechat komplet brzdy vychladnout. Zajížděl jsem to na jaře při nějakých 20°C a trvá to opravdu 45min. než to vychladne na teplotu okolí. Pak se stačí rozjet a jednou ťuknout o brzdy aby se pojivo odprášilo a jít na druhou proceduru. Pokud někdo nové desky ohřeje na teplotu kdy se pojivo uvolní a nezastaví, tak si desku i kotouč zanese lepidlem a vytvoří si na povrchu sklovinu a už to nikdy nebude brzdit jak má!!! Stejným způsobem jsem zajížděl desky i na Feldě a brzdí znatelně lépe než další dvě auta v rodině se stejnýma segmentama kde to nikdo nedělal a zajelo se to tak nějak "samo"...
Tuner2: já číst umním a tvůj odkaz jsem četl i po zpátku. Ale nikde tam není vysvětleno, jaký je rozdíl mezi a) a b). Dle mého laického názoru brzdy ochladnou stejně z hlediska pnutí litiny během chlazení dokonce ideálně tím, že pojedu X km bez brždění až do úplného zchladnutí, zatímco doporučen je postup s rozžhavenými brzdami zastaviot. Chápeš, co nechápu? Ne jen, že to prostě někdo řekl, to jsem si přečetl, ale zejména PROČ to tak dooručuje. tedy v čem to je lepší v bodě a) proti bodu b)? To už vysvětlené není.
Ad zvlněné kotouče: a vidíš, já jich za svůj laický motoristický život viděl už X. Stačilo vzít hodinky, přilepit je na tlumič a pod a otočit kolem. A hned bylo jasné, co šmajdá - jestli náboj (nikdy), nebo kotouč - pokaždé. Ať to bylo na autě, nebo pak na soustruhu.Ale co dodnes nevím, zdali vibrace při brždění působil zvlněný kotouč, nebo různý brzdící efekt po obvodu disku. To není jak změřit. A protože toto neznáme, všichni z nás se snažímě eliminovat možný zdroj vibrací tím, že kotouč prostě na mašině srovnáme. Jen opět neznáme, co jsme vlastně odstranili, zdali příčinu ve zvlněném disku, nebo různou brzdnou sílu po obvodu kotouč díky třeba těm "napčeným" pryskyřicím (čemuž mám tendenci věřit nejméně).Ale důkaz toho neexistuje.
No pokud se podivam na jakykoli motorsport, tak nekdy po zastaveni v boxech zacnou brzdy horet, u F1 dokonce nasazuji ochlazovaci vetraky, coz logicky ukazuje na nedostatecne chlazeni pri zastaveni. Je tedy jasne, ze pri jizde dochazi k mnohem efektivnejsimu ochlazeni nez pri zastaveni a zvlaste v miste, kde jsou desky, musi dochazet k jeste pomalejsimu ochlazovani. Je mozne, ze pomale ochlazovani po zastaveni je zadouci, ale u ,,normalnich" desticek bych to zase tolik neprozival.
Vždyť jsem ten důvod v postu 18.03.2017, 23:15 a ty si pořád meleš svou. Pokud při záběhu desek brzdy ohřeješ na 350 a víc °C, tak pak musíš ihned ZASTAVIT jinak si desky i kotouč zalepíš vyloučeným pojivem.
Pro nevěřící Tomáše přikládám print screen e-mailu od člověka, který se tím živí celý život...
mrazik: Ale bzrdy v F1, nebo WRC když hoří, tak ty desky už dávno mají proces zajíždění za sebou a ty teploty jsou mnohonásobně větší než o kterých se tady od začátku píše.
Takže ano, pokud brzdy hoří, je lepší je na okruhu dochladit za jízdy bez brzd, kdy se zchladí rychleji. To ale platí pro již ZAJETÉ brzdy!!!
Pokud máš desky nové, nejříve musí projít procesem "vypálení" pojiva při dané teplotě a ihned poté ZASTAVIT!!! Proč jsem tady už napsal a po vložení print screenu tomu snad bude věřit i nevěřící Tomáš...
Když po záběhu zastavíš bez brzd, tak se pojivo vyloučí na povrch a v pevném skupenství po vychladnutí se odpráší na prvních brzdách pryč. To jsem psal už tady: 16.03.2017, 16:18
Pokud má někdo pochybnosti, může našemu guru přes brzdy v ČR zavolat a říct mu, že svým zákazníkům radí blbosti, protože zde jsou zřejmě lepší odborníci... Tohle už mě fakt hlava nebere...
OMG - opět jis neodpověděl na moji otázku - přečti si ji znovu.
Popíšu ji, ale naposled.
Jedu na okruhu. Ohřeji brzdy do ruda. tzn. podle článku se vylučuje jakési pojivo a bůhví co. Předpokládám, že z desky na disk. Zastavím. Brdza ochladne. Vyloučené pojivo je kde???
Jedu na okruhu. Ohřeji brzdy do ruda. tzn. podle článku se vylučuje jakési pojivo a bůhví co. Předpokládám, že z desky na disk. NEzastavím, ale jedu X km do úplného ochlazení brzd.. Brdza ochladne. Vyloučené pojivo je kde???
Zkus se zamyslet. Do okamžiku, kdy brzdy ohřeju na max. je vše shodné. Jediný rozdíl je, že v okamžiku, kdy už deska teče a zůstává z ní cosi na diksu, je chladím buď zastavením nebo jízdou. Ale v obou případech už na disku pojivo JE a je rozdíl, že ho jízdou ochaldím pravděpodobně rychleji.
What up?
A zkus e uklidnit, nidke nezpochybňuji, žeč někdo tradí nesmysly. Hledám technické objasnění mnou popsané situace. Tak neyvskakuj a diskutuj. Stojíž si za svým, já taky,. Tak mi to vyvrt. Použij ARGUMENTY,které jsou obhájitelné, ale žádné tvoje OMG, na to hoď loď.
Když po záběhu zastavíš bez brzd, tak se pojivo vyloučí na povrch a v pevném skupenství po vychladnutí se odpráší na prvních brzdách pryč. A JAK asi, když se desky disku téměř nedotýkají?
Toto je asi nad moje chápání. Odku pojivo? Asi z desek, neb kotouči (pokud není kompozitový a o těch řeč není) není. Tzn. pojivo z desky. Během brždění plastifikuje a přenáší se z desky na kotouč. Dosud souhlas? Tzn,. JE NA KOTOUĆI. Souhlas? A co dál. Zastavím. Dosud je na kotouč. Nebo jedu dál a chladím jízdou. DOSUD je na kotouči. Souhlas? A v ČEM je ten rozdíl: V obou případech vyloučené pojivo z desek se přenese na povrch disku. Je rozdíl v tom, JAK disky ochladím. Jednou za klidu, jednou za jízdy. A co dál: Tento bdo mi objasni.
Zdeny60: Do psí prdele, to je vážně problém si přečíst článek od STOP TECH a pak článek od Renovaku jak se destičky mají zajíždět??? Evidentně jsi to nečetl!!! když tady čtu to jak mícháš jablka s hruškama...
Desky se nezajíždějí na okruho do ruda!!! Pokud bys tohle udělal s novýma deskama, tak 100% na nich a kotoučích uděláš sklovinu!!!
Desky se zajíždí předepsaným způsobem, kdy dodáhneš teplot při kterých deska začne vylučovat pojivo/pryskyřice na svůj povrch. A právě při těchto dosažených teplotách daných metodikou cca. 10ti zabrždění ihned po sobě je potřeba neprodleně auto odstavit bez brzd a nechat brzdy komplet vychladnout.
Něco jiného je pak už se zajetýma deskama na okruhu, kde dosahuješ mnohem, ale mnohem větších!!! teplot než při tomto procesu zajíždění. Tam je pak žádoucí brzdy v posledním kole dochladit aby na kotouči nevzniklul otisk desky. On teda vznikne vždy, ale nesmí teplota přesáhnout mezní hodnotu desky (každá směs má tuto teplotu jinou) aby nedošlo k napečení směsi (to je něco jiného než pojivo jen pro upřesnění aby jsi to pochopil) na kotouč.
Zdeny60: V procesu zajíždění desky je to snad evidentní a napsáno zde už 10x. Pokud desku ohřeješ na mez, kdy se začne pojivo vylučovat, tak si ho nataháš na kotouč a desku a tím vznikne sklovina a povrch se zaleští. Obzvlášť pokud do toho ještě sem tam zabrzdíš... Pokud to i po tomto postu nepochopíš, tak je mě líto, komu není rady, tomu není pomoci, desky si zajížděj dál blbě podle sebe...
mrazik: Tohle je test co obložení a kotouč vydrží a jak se bude chovat v extrémní situaci. Tohle dělají běžně všichni výrobci. Nicméně nechápu jak to souvisí s problematikou zajíždění desek?
Je to vsechno pekne, akorat me nenapada, kde, krome letistni plochy, se da tohle bezpecne realizovat? Navic se ten disk po procesu zahoreni "1000x" otoci,nez se povede bez pouziti brzd uvest vozidlo do klidu. Takze se pridavam do skupiny nechapajicich...(narazim na problematiku naneseni pojiva z desticky na kotouc)
Chápu-li to správně, tak pokud koupím nové brzdové komponenty (a ideálně tedy shodné jako ty předešlé), tak by měl být postup ten, že se starým kotoučem zajedu nové destičky (nemusím řešit větší vrstvu pojiv na kotouči, když stejně přijdou vyhodit). A nové kotouče zajedu se starými nebo již zajetými deskami.
V prvním případě jde o vyloučení pojiv z desek tak, aby se vytvořila normální, brzdící vrstva. Ve druhém případě jde o to, aby se do materiálu kotoučů natáhla pojiva z desek.
Uvedený postup zahoření vč. zastavení se nemění, ale po zastavení můžu hned sundat kola, rozebrat třmen a desky vyndat, protože je jedno, jestli budou dál přiléhat ke kotouči nebo ne a demontáží spíše urychlím jejich chladnutí.
camron: Žlutku jsem zajížděl vždy na letišti, ale jinak to jde i na silnici, stačí si najít dlouhý přehledný úsek bez provozu, tady v okolí mám hned tři kde se to dá a kde jsem zajížděl zbytek aut. Sklovina se nevytvoří hned, ta se vytvoří při vylučování pojiva když s tím dál pojedeš a budeš třeba jen lehce brzdit v provozu. Proto je nutné zastavit...
Zdeny60; ja myslel, ze jsi technik. Kdyz pisu, ze ma titan roztaznost cca 60procent toho co železo tak to rozhodne neni "skoro nulová". Stejne tak pro vznik pnutí - ktere predtim v materialu nebylo je potreba rekrystalizace - coz pri svařování je bezne, ale pri 300C opravdu ne.
Co se tyka zajizdeni brzd - co dával tuner mi prijde srozumitelné a logické.
asi pro to bude nakej duvod - ale podle popisu mi prijde ze by mohly desky na 300C zahrát ve výrobě, vyloučené pojivo "obrousit" a zajetí kotouču uz by bylo jen o nanesení brzdici hmoty do poru bez rizika rozlesteni "skelne" vrstvy...
Znovu se ptám: Dám nový desky a nový kotouče (tak to dělá 99% lidí včetně servisu). Kotouče i desky ohřeju intenzivním bržděním. Neřeš, je-li tato fáze veshodě s tvým postem, či nikoliv. A nyní jous dvě možnosti: a) zastavím bez brždění a nechím systém zchladnout ve STOJÍCÍM voze. b) nezastavím, ale BEZ BRŽDĚNÍ pokračuji X km,než brzdy ochladnou jízdou,pak zastavím.
A prosím polopaticky mi vysvětlete, proč dle toho plátku ja ) správně a b) nikoliv.
Mám za tio, že v obou případech se deska během chlazení nedotkla disku, pouze na rozdíl od a) chladím kotouč rovniměrně v b) tím, že jedu a po zchladnutí zastavím.
ANI V JEDNOM Z POPSANÝCH PŘÍPADŮ SE DESKA BĚHEM CHLAZENÍ NEDOSTKNE DISKU! ALE TRVÁŠ NA a)!
Jako jediné pro mě rozumné vysvětlení pro variantu "zastavit a chladit" je to, že při chlazení na stojících vozidle je tento proces pomalejší. Při chlazení při jízdě doporučují jet okolo 10 min, zatímco u stání se tu uvádí 45 minut. Asi bych to nespojoval s nanášením pojiva...
crestik: Máš něco k tématu? Nevšimnul jsem se, že by si někdy měl krom ubohých rejpanců...
Zdeny60: Přečti si ještě jednou text z print screenu e-mailu 20.03.2017, 16:32 I když pro tebe speciálně bude platit to co jsem červeně dopsal a doufal, že už se konečně probereš...
...pokud tady rozporuješ postup výrobce, který camron dodržel, a neustále si tady meleš svoje, že je to špatně a nedokážeš připustit, že existujou i jiné postupy, než tebou všudemožně posbírané a vyplakané dogmata, tak jsou i ironické rejpance přínosnější pro diskuze, než dubová hlava.
Opravdu vyzivna diskuse po dlouhe dobe tedy..... O podobnem zajizdeni kotoucu jsem za cely zivot neslysel,ale asi jsem hovno zavodnik. Muze mi nekdo bez rozcilovani napsat o kolik (procentualne) maji takto zajete brzdy lepsi ucinek? 5%? 10%?....
Já teda nikdy neměl na autě co se týče brzd nic závodního a kupoval jsem vždy prověřené značky (Brembo, Ferodo, ATE, atd.) a nikdy jsem je nezajížděl, jen jsem prostě jezdil normálně a sloužilo mi to vždy do doby, kdy se to již ojelo a vyhodilo. 99,9999% lidí co znám tyhle postupy nikdy nedělalo a říct tohle normálnímu člověku (čti nefanda do aut), tak si bude myslet, že jsem se zbláznil. Mám tedy dva dotazy:
x k čemu je to tedy dobré a co hrozí, když je normálně zajedu jako normální člověk (ne prase) ???
x je možné odpovědět na Zdenyho otázku ve stylu: a) proč ano a proč ne b) proč ano a proč ne proč a) VS b) Aby to bylo jasně napsané bez urážek, bez výmluv, atd. ? O to asi jemu jde, podle mě si nedělá srandu, jen chce takto jasně tabulkově napsat rozdíl. Navíc není sám, já v tom taky tápu..
BATMAN: Na tohle sedí "já vaší píču taky neviděl, ale věřím, že jí máte"... Co se týče účinku, nevím zda to jde nějak měřit, nicméně teď jezdím tátovo autem a brzdí to hrozně proti mému se stejnýma deskama.
gizmi: Tak urážkama a výsměchem tady začal zcela někdo jiný, stačí si projít diskuzi od začátku...
Co se vysvětlení týče, tak opravdu nechápu co na tom není jasného. Lépe to vysvětt neumím a když nestačí ani písemné vyjádření jednoho z nejpovolanějších lidí v ČR, tak je mě líto...
Chadzi: Však tohle ano, to je napsáno i v návodu od Renovaku. Deska si napřed musí sednout celou plochou než začnete dělata zahořovací proces.
Ach jooo...proč má někdo problém říct "NEVÍM odpověď" ? Mě tohle přijde jak nedělní partie v TV s politikama. To je taky samé napadání a kecy kolem, ale odpověď A + B + A/B se nedozvíme.. :(
Znovu se ptám: Dám nový desky a nový kotouče (tak to dělá 99% lidí včetně servisu). Kotouče i desky ohřeju intenzivním bržděním. Neřeš, je-li tato fáze ve shodě s tvým postem, či nikoliv. A nyní jous dvě možnosti: a) zastavím bez brždění a nechím systém zchladnout ve STOJÍCÍM voze. b) nezastavím, ale BEZ BRŽDĚNÍ pokračuji X km,než brzdy ochladnou jízdou,pak zastavím.
A prosím polopaticky mi vysvětlete, proč dle toho plátku ja ) správně a b) nikoliv.
Mám za to, že v obou případech se deska během chlazení nedotkla disku, pouze na rozdíl od a) chladím kotouč rovniměrně v b) tím, že jedu a po zchladnutí zastavím.
ANI V JEDNOM Z POPSANÝCH PŘÍPADŮ SE DESKA BĚHEM CHLAZENÍ NEDOTKNE DISKU! ALE TRVÁŠ NA a)!
A odpovědět?
Jediný se k tomu vyjádřil ve své úvaze Camron, který napsal:
Jako jediné pro mě rozumné vysvětlení pro variantu "zastavit a chladit" je to, že při chlazení na stojících vozidle je tento proces pomalejší. Při chlazení při jízdě doporučují jet okolo 10 min, zatímco u stání se tu uvádí 45 minut. Asi bych to nespojoval s nanášením pojiva...
Na tuto úvahu ale já namítám, že právě stojící rozpálený kotouč chaldně jinou rychlostáí v místě desek a mimo ně. Tudíž toto může být příčina zvlnění. Jinak o zvlněných kotoučích nemá cenu diskutovat, objektivně existují a kdejaký garážový soustružník ti to dokáže.
Tuner : Jen tak pro zajímavost. Tohle je oficiální postup na zajíždění destiček pagid na GT4 aston martin vantage.
Brake Pad Bedding Procedure
PLEASE NOTE: IT IS IMPERATIVE THAT THE BEDDING IN PROCEDURES ARE BEING DONE ONLY ON A RACE TRACK. PAGID RACING MATERIAL IS NOT LEGAL FOR STREET USE.
Why bedding?
To transfer a layer of friction material onto the brake disc faces to achieve maximum performance. To stabilize compressible materials to avoid a spongy pedal.
To boil off volatile elements in the friction compound in order to have the initial ‘green’ fading during bedding and not during the race. To align the pad surface with the brake disc surface to have full contact. If pads do not get bedded properly and / or used too hard right out of the box will likely lead to pad glazing. Pad glazing is a condition where the resins in the pad crystallize on both, the pad friction surface and the brake disc surface, resulting in poor stopping performance, brake judder and vibrations. Also rapidly escaping volatile elements and moisture from the resin would seek an immediate escape route out of the friction compound, creating small fissures that would lead shortly to cracking and chunking.
1.) BASIC BEDDING IN To initiate some heat in the brake discs and pads.
4 to 6 stops with medium brake pressure from approximately 150 km/h (90 MPH) to approximately 80 km/h (50 MPH). Distance between each brake stop approximately 300 - 400 meters (300 to 400 yards). The pads should not reach temperatures above 400° Centigrade (550° Fahrenheit). No dragging! Blocking of the air ducts might be helpful to reach appropriate temperatures quicker.
2.) IMMEDIATELY AFTER BASIC BEDDING IN AT HIGH SPEED Simulating race conditions One stop with medium to heavy brake pressure, without allowing brakes to lock from approximately 180 km/h (110 MPH) to approximately 80 km/h (50 MPH). No dragging! Recovery stops with light brake pressure 3 to 4 times. (Cleaning procedure) Repeat the high-speed stops including recovery stops 2 to 3 times. Allow a cool-off distance of approximately 500 m (500 yards) between high-speed stops.
BRAKE DISC If possible, pads should be bedded on used but NOT worn out brake discs. Pagid brake pad material can be used either on solid, grooved or cross-drilled discs. For disc bedding please refer to the disc manufacturers’ own instruction. All cast iron brake discs need to be bedded-in to ensure heat stabilisation and improve resistance to cracking. Cracks or even disc failure can occur during the first few heavy stops if careful bedding is not carried out. AP Racing recommend the following procedure : If ducts are fitted they should be 3 blanked off. Use previously bedded pads! For a minimum of 15 Km use brakes gently at first from initially low speeds - progressively raise speed to normal racing speed but still using gentle applications. For the final 2 or 3 applications brakes can be used quite heavily. If AP Racing thermal paints are used then only the Green paint (430°C) should have fully turned to white and maybe also just the Orange paint (560°C) on the outside edges of the discs during the bedding procedure. * AP Racing offer a pre-bedding service at nominal extra charge. This ensures that discs are bedded consistently assuring better performance & life. Please contact AP Racing for details MOUNTING NEW PADS ON USED DISCS Edges of pad surface should be filed roughly to 45 degrees to ensure that the pad carries fully and evenly and is not touching the edge of the disc. Do not use discs, which are pre-bedded, or have been used with friction material other than PAGID.
PAGID racing pads are developed for high performance events. Motorsport is dangerous. PAGID racing pads are sold without warranty, expressed or implied. No warrant or representation is made as to this product’s ability to protect the user from injury or death. The user assumes that risk.
Nejen, že jsi zaměnil a) a b) ale motáš zajíždění desek a nějaké tvé vykonstruované kroucení kotouče, když zastavíš s teplým brzdovým systémem. To je nesmysl, měl bych totiž zroucené kotouče po každé náštěvě autodromu v Mostě. Nic takového se neděje...
Tak ještě jednou a naposled.
Dát nový desky a kotouče zároveň sice možná dělá 99% lidí, ale dobře to není, respektive proces zajíždění je o to složitejší a náročnější na trefení správných teplot. Argument s 99% je nesmyslný, dneska taky 99% lidí poslouchá hudbu z netu a pouzo to 1% si koupí LP a nebo SACD. Chceš snad říct, že těch 99% to dělá správně? Ne dělá to konzumně stejně jako s brzdama.
Co se týče záběhu, dosahuje se takový teplot, aby se deska začla vypejkat a vyloučila pojivo. Ty teploty nejsou žádné extrémní a nesmí se to s nima přehnat protože by materiál mohl popraskat a časem se začít drolit. Po tomto procesu je nutné ZASTAVIT a počkat do úplného vystydnutí brzd čistě přes kvalty bez tlaku na pedál. Pojivo se tam vyloučí na povrch kde opětovně vytvrdne a při dalším následném brzdění se odpráší.
Pokud bys jel dál, tak vylučované pojivo rozleštíš po desce a kotouči a vznikne sklovina a znehodnotíš si tím brzdový účinek.
Samozřejmě u sériových desek je možnost zajíždět pomalu s lehkou nohou na brzdě a zatížení postupně navyšovat. Nikdy ovšem desky úplně nevypečeš a když se tě v procesu tohodle lehkého zajíždění stane, že na dálnici budeš nucen intenzivně brzdit z vysoké rychlosti, tak si na deskách následnou jízdou můžeš tu sklovinu udělat taky a opět bude brzdný účinek špatný.
Chadzi: Bohužel anglicky neumím a google translate z toho udělal slušnou kokotinu :-/
Nicméně GT4 Aston bude mít karbon keramické desky a dost možná i kotouče. To je zcela jiná situace a vůbec to nejde porovnávat a vtahovat do naší diskuze.
Ono teda obecně každá deska vyžaduje jiný přístup k zajíždění, pokud budu mít sériovou desku jejíž strop je 450°C tak jí musím zajíždět jinak než desku co má strop 800°C a ve 200°C teprve začíná nějak rozumně fungovat...
Navíc tu řešíme klasické desky s organický pojivem se směsí měkčených kovů. Žádnou keramiku, karbon, grafit a další materiály, které obsahují desky z trochu jiné kategorie než tu řešíme.
Tuner: kotouče to má "ocelový". Právě s brzdama tam byl problém tak se dodržovalo to zajíždění. Dal jsem ti to sem jen jako zajimavost. Vím že to je jiný už jen ty rychlosti z kterých se má brzdit :-) a stejně tahle diskuze uz je jen o tom kdo z vás dvou se zdenym ma pravdu. My vzdycky po zajizdeni desticek nechavame brzdy vychladnout na místě v boxech. Jak ocel tak karbon.
Zdeny60: ono to bude asi jedno ale predstav si ze by bylo v oficialnim navodu od výrobce napsany " a na konci procesu zajizdeni jezdete bez zabrzdeni az do vychladnuti "
Zdeny60: ono to bude asi jedno ale predstav si ze by bylo v oficialnim navodu od výrobce napsany " a na konci procesu zajizdeni jezdete bez zabrzdeni az do vychladnuti "
Nevím, jestli se dá poměrně komplexní problém shrnout do 2 řádků, přijmout je jako St. a N. zákon a kázat je dál, ale když člověk věří, lze dosáhnout i nemožného :-)
Všechna doporučení výrobců berou v potaz chybu uživatele a následné možné reklamace, proto nemůžou radit něco ve stylu Pagid/AstonMartin. Kde a kdo by to bezchybně realizoval? Franta Novák v centru Prahy asi těžko. Proto se volí kompromis, který se v mysli některých lidí jeví jako fail/prohra a pod, dle aktuální kauzy (zde na fóru) :-)
Otázka podruhé: Ach jooo...proč má někdo problém říct "NEVÍM odpověď" ? Mě tohle přijde jak nedělní partie v TV s politikama. To je taky samé napadání a kecy kolem, ale odpověď A + B + A/B se nedozvíme.. :(
Odpověď podruhé: Proc bych mel rikat nevim, kdyz naopak vim? Chces snad rict, ze ty vis vic nez p. Krejsa z Renovaku?
Má reakce: Dej se na politiku, jde ti to úžasně. Zase jsi neodpověděl a naopak mlžíš tím, že tu podsouváš nějakou teorii, že se povyšuji. Napsal jsem jasně, že v tom mám guláš a ať nám tedy odpovíš jasnou odpovědí na tu otázku. Padla již cca 6x a ty pokaždé neodpovíš a kopeš kolem sebe. Prosím tedy jasnou odpověď na srovnání varianty A/B, nebo napiš nevím a je to. Ale když víš, tak proč ty kraviny kolem:(
Chadzi: K ocelovým kotoučům se vrací hodně aut na okruzích. Pokud to chladíte v depu, tak bacha ať se vám nezkroutí :))) JOKE
Zdeny60: To už si děláš prdel ne??? Kurva kde tady nevidíš odpověď??? 22.03.2017, 20:54???
Když teda chceš po Tvém:
proč je správně b)(= ZAStAVIT) - protože se při zajíždění desek vyloučí pojivo na povrch desky, to na povrchu vystydne a při dalším prvním brždění se odbrousí pryč. Kotouč se při stání nezkroutí, protože při záběhových teplotách se fakt zkroutit nemůže...
a nikoliV a)(CHLADIT JÍZDOU) - protože hrozí riziko roztahání pojiva a vytvroření skloviny/znehodnocení třecích segmentů. Ono i za jízdy bez brzd se deska dotýká kotouče + v real provozu to stejně bez brzd asi úplně nepůjde...
CervinVega: Četl jsi vůbec moje vysvětlení k Astonu? Asi ne, takže Franta z Prahy může být v klidu...
gizmi: Máš pravdu, NEVÍM ale pouze to čemu nerozumíte. Odpověď na Zdenyho otázku je tady už nejméně 5x, teď jí píšu i v tomhle postu, tak si to laskavě přečti a netahej mě do politiky. Buď tak laskav... Je to jen o pár řádek výše.
Jenže, milý Tunere, ono se to pojivo vyloučí jak v a) tak v b). Čili další logický doatz: máme plastifikované pojivo na deskách, které vzniklo provozem auta na nějaké rychlosti. Dotza zní: za jak DLOUHO se pojivo roztahá (a´t tedy použiji tvé výrazivo) na kotouč? Bojím se, že dle popisu v tém linku se roztahá běhme pár metrů. ČIli kde jsme?
Mám dojem, že nelza asi věřit všemu, co se píše. A další doatz: jaká je teplota, kdy začně pojivo měknout a téct? Ono totiž na té samé teplotě bude i disk.
proč o tom mluvím? Dnes jsem se vydal za strojaři, co mají poněkud vyšší znalosti o kovech, než většina z nás (firma jich zaměstnává desítky). nechal jsem jim přečíst toto vlákno a reakce byly velmi velmi rozporuplné. Objasňovat zde celou diskuzi nemohu, to bych tu musel sedět do rána, ale značná většina teorii s roztahaným pojivem a díky tomu potížemi s kmitáním brzd jaski nebyla ochotna akceptovat. A protože mě tento problém zajím ze 2 důvodů (jeden, že mi nové disky začaly kmitat po pár stech km a NIKDY s nimi nebylo intenzivně bržděno tak, aby se ohřály na nějakou vysokou teplotu)a druhý, rád bych se dověděl, proč po pár stech km tedy brzdy dost silně vibrují s koly. A kupodivu - nejblíže jsou vyjádření podobné tomu, co jsem sem už nadhodil a to nedostatečná stabilizace odlitku po odlití, čímž je disk velmi choulostivý na jakékoliv pnutí - jak tepelné, tak mechanické. trochu odbočím astrojaři jistě potvrdí - odlitek ze železa, jen vychlazený, je dokonce tan nestabilní co se týká jeho strukutry, že pouhým tlakem prstem na jeho povrch lze zaregistrovat jeho strukturýální změny. Toto píši dost laicky, jsou chemik, nikoliv strojař. A analogie mezi železem a litinou je jasná. Takže nejpravděpodobnější důvod, proč brzdy kmitají, je rozměrová nestabilita DISKU, nikoliv nějaké vyloučené pojivo. A tady se zase ptám: je vyloučené pojivo tvrdší, než litina? Podle všeho ne, protože jak sám Tunere píšeš, se jízdou ihned odbrousí = tudíž zmízí. Takže celá teorie má značné trhliny a asi bude pravda v tom, že na vině bude nevhodně zpracovaný materiál kotoučů.
Tímto s tebou diskuzi končím, protože tvoje odpovědi nemají logiku a neposkytujé jednoznančnou odpově´d. A to ani tvoje, ani tvého gurua.Pouze dokola omíláš něco, co nekdo naspal, ale nezdůvodnil tak, aby byly položeny důvody PROČ. Pouze, že TO TAK JE.
Zdeny60 je vidět, že do toho vůbec nevidíš a motáš řadu věcí úplně dohromady!!! Vezmu to jen v bodech na ty nesmysly z posledního postu.
- jediné v čem máš pravdu je to, že litina by měla před obrobením vyzrát, ale to bohužel nikdo nedělal ani v letech minulých natož teď. Nicméně to jsem už zcela mimo debatu o zajíždění destiček...
- pojivo se neroztáhne během pár metrů. Proses zajíždění je o rychlém ohřevu na předepsanou teplotu a deska to pojivo samozřejmě vylučuje pomalu. To není proses trvající sekundu. Nicméně zřejmě si asi neviděl zaleštěnou desku, která pak následně brzdí na hovno. Já ano a proto je dobré tomu při procesu zajíždění předejít a zastavit...
- zcela si pleteš vyloučené pojivo a nanesený materiál na kotouč!!!!!!!!!!!!! Běžné desky jsou směsí měkčených kovů spojených organickým pojivem což už jsem psal tady 22.03.2017, 21:03. Právě to pojivo je třeba vypéct a po vychladnutí se snadno odbrousí. Právě to pojivo ale dokáže při uvolňování a neustálém točení kotouče desku na jejím povrchu zalepit a vznikne sklovina a deska se znehodnotí. Někdy pomůže zbrousit 2-3mm z desky, ale mnohdy se to pak zopakuje. Proto je důležité zastavit...
- to proč brzdy vibrují není způsobeno házením kotouče, ale nerovnoměrným nánosem třecího materiálu (měkčených kovů - NIKOLIV pojiva jak to mícháš nesmyslně dohromady!!!) na povrch kotouče. To se stane při přehřátí desky nad její pracovní teplotu, což zrovna u sériových desek není až takový problém... Přesně o tom se píše v prvním odstavci STOPTECHu, tak už si to KURVA PŘEČTI!!! Přesně to pak způsobuje vibrace a určitě sám víš, že ty vibrace zesilujou čím více brzdy ohřeješ. Dělá to právě špatně zajetý brzdový systém a čím víc brzdy ohřeješ, tím víc kopou do pedálu a řízení - je to přesně o tom přenosu třecího materiálu (nikoliv pojiva). Je to třetí odstavec na třetí straně: [ Link ]
- známej byl se mnou teď v zimě v Mostě, dovezl Octavii RS a první dvě kola celkem v pohodě, od třetí kola už pomalu neudržel volant na cílovce a rozklepalo se celé auto. Okruh brzdy a jejich správné zajetí a teplotní limit odhalí nejlépe. Po vychladnutí se to zase chovalo normálně...
- není to můj guru, ale guru přes brzdy v ČR. Nicméně to by jsi o tom musel něco vědět a znát daný obor, ale to je lepší se poradit s Pepíkem na dílně, který rozhodne :))))
Tak ony všechny debaty s hysterickým demagogem s nízkým vzděláním a ještě nižší úrovní sebereflexe skončí v zákopové válce, protože není schopný ani ochotný přijmout cizí názor, nedej bože přemýšlet o svém názoru se stínem pochybnosti.
K tématu pro odvážného čtenáře, který to vydržel až sem: brzdí 2 součástky, desky a kotouč (pro zjednodušení). Kotouč - vyrobený z litiny=pnutí, následně obrobený rychle řezným nástrojem=opět stres materiálu, nyní hlavně povrchu obrobku. Následuje možná umytí, nástřik antikoro vrstvou, příp. jen olej, zabalit, v lepším případě se s ním moc nemlátí, přežije i montáž, nikomu neupadne, je správně, tzn. rovnoběžně s nábojem namontován. Nyní se z okolní teploty bude vždy jen zahřívat. Pokud plynule a postupně, bude to tepelné zpracování známé jako žíhání na odstranění vnitřního pnutí, dochází k "narovnání" krystalické struktury, materiál se homogenizuje. Pokud se ohřeje moc rychle, příp. ochladí, vznikne ještě větší pnutí, obdoba zakalení (složitější tvar není problém špatným kalením zcela zdeformovat). To bylo čistě teplo, teď tam přidáme chemii, konkrétně sycení oceli uhlíkem (pro zjednodušení to ztvrdne) nebo jinými látkami (pojiva z desek, které difundují do povrchu a mění strukturu povrchu, čímž opět více narůstá pnutí, protože spodní vrstva je jiná). Ta pojiva se z desek odpařují ve formě kapaliny či rovnou plynu, proto se dělají slotované a vrtané kotouče, ikdyž auto nejede nikdy v dešti. Desky - stejný problém jako u kotouče, jsou vyrobeny a nikdo je nebude "popouštět", aby se vyloučil zbytek pojiv a ostatních nežádoucích látek (je xy typů a směsí desek, ne všechny látky jsou kotouč friendly, eliminací hluku, smradu až tvorby viditelného prachu konče). Pokud jim tedy dáme opět hned "čočku", vyprodukují více látek než je pro optimální zajetí kotouče (zbavení se jich otěrem), příp. je necháme "zapéct" do kotouče=KO.
Osobně si myslím, že vliv zajetí stylem "pohoda prvních 100-300km" simuluje ten "správný" styl tím, že dřív či později v běžném provozu ty cykly proběhnou a rozdíl asi nebude veliký. Nikdy jsem nezkoušel vzít 2 sady (kotouče i desky) na stejném autě a udělat to tak a onak, zajíždím je tím klobouk způsobem tak těch 50-100km a pak tomu normálně dávám, vždy mám kotouče krásně rovné, nepískají, nekopou...
Takže závěrem - mít na to čas a prostor, proč ne. Ale jestli je rozdíl mezi vyjížděním a stáním bych nechtěl hodnotit, protože vidím argument - stání=delší doba pro ohřáté kotouče se "homogenizovat-srovnat", ale negativní je tam ta deska-třmen, který logicky v jednom místě drží teplo delší dobu než v okolí, vliv štítu, který rovněž brání záření pryč... A to nemluvím a možné chybě řidiče, který zabrzdí na místě, vliv nehýbajících se třmenů (přilepené desky třeba z jedné strany ke kotouči...). Za mě je tam moc ale... :-) Sorry za long post, víc už k tomu nepíšu.
Mohl by se nekdo vip zeptat toho pana z renovaku, proc ty desky nezahreji pri vyrobe - tim nevylouci to co se ma vyloucit a nasledne to neobrousi? Me by to docela zajimalo.
assassin: Však třeba Ferodo to dělá (je to uvedeno v druhém dokumentu hned v prvním postu 16.03.2017, 16:18, který jste jistě všichni četli jak vidím...), ale i tak je záběh desek důležitý a uvedený postup se mě osvědčil i u sériového obložení - mnou uvedené srovnání dvou aut se stejným obložením v diskuzi už také padlo.
Navíc snad máš kredit na to do Renovaku zavolat sám, mě by tady stejně nikdo nevěřil :))
Tuner: jo jo karbony nejsou vzdy to nejlepsi. Ocelovy jdou lip davkovat a hlavne nestoji takovej nesmysl. Na porsche 997 cup jsme to na ceskej mistrak predelali na karbon a fungovalo to pouze spis jako vypnuto nebo zapnuto nic moc mezi tim. Pilot se s tim chtel naucit brzdit kdyz to stalo tolik penez ale probrzdil tolik prednich gum (a jedno utrzeny kolo po kontaktu v zavode) že nakonec dal zpet ocelovy.
Jelikoz aktualne menim brzd komponenty vse od EBC, precetl jsem si vicemene vsechny prispevky a furt nechapu jednu vec. Pokud bych zvolil zajeti metotou kterou tu napsal Tuner kde uvadi zastavit auto pres kvalt bez tlaku na brzd.pedal, tak vzhledem k tomu ze mam automat a to dnes cimdal vic lidi tak pokud nechci dat prevodovce sodu tim ze tam nasilim narvu P coz ani u nekterych prevodovek nejde nebo vypnout zapalovani za jizdy tak logicky mi vychazi ze nemam sanci brzdy spravne zajet protoze bez seslapnuti brzdy proste auto nezastavim. Nerejpu, jen se ptam preci jen mam pomalu 3tunove auto a potrebuju aby dobre brzdilo a kdyz uz tam davam lepsi brzdy tak at je vse jak ma.
Tuner: jen jsem to prolitnul, neprijde mi to zas jako takova veda a cos psal mi prislo logicky, tak jsem se spokojil s "vytahem". Ale pokud to tak nekterei drazsi vyrobci delaj tak je asi duvod jasnej - katovani kostu :)
Ja mam s dotazama technickeho razu smerovanyma na takovehle firmy takovou zkusenost, ze pokud te neznaji, pristupuji k tobe jako laikovi a podle toho vypada odpoved.
Paczqo: tak nejak zastavit stejne musis - z tech ohratych desek to predpokladam vzlina docela pomalu, proto ta delsi doba na vychladnuti. Normalne bych zastavil brzdenim. Zas to nebude takova alchymie.
Tuner: děkuji za obsáhlý komnentář. Přesto se znovu ptám - protože v tom ta teorie pokulhává: na auto jsem dal nové kotouče a nové desky. V životě nezažily žádný vyhřátí na mez, kdy by cokoliv teklo na deskách. Tím jsem si jist na 200%. Přesto po cca 2tkm začaly brzdy kopat. A koupu zcela stejně za studena hned po vyjetí, tak po té, když sjedu například z ČH sedla dolů, tedy jejich teplota stoupne. Pochybuji, že při tomto stylu jízdy se cokoliv z desky začne vylučovat.
Debatu jsem rozjel proto, že mi to jednak nebylo jasné a taky proto, že jsem myslel, že padne možná vysvětlení problému kmitání brzd ovšem při normálních jízdách. Bohužel, ty jis jak kolovrátek. Já ti po sté tady opakuji, že v mém případě zcela 100% nic z desek nikam nevyteklo či nenantáhlo či cokoliv jiného, ale odpověď se motá stále jen kolem tvého postulátu.
Kroucení kotoučů ber jako existující věc, o tom skutečně nepochybuj a je to věc, která se dá opravdu objektivně změřit a prokázat.
Po zkušenosti z několika brzdama vč Ferodo 2500, když to řeknu polopate mám pocit, ze vsechno se kvalitativně sidi a je děláno jen na zisk, pac vždy je tak snadné říct záruka neuznana pac jste pane špatně váse nové brzdy zajel a vydat k tomu papír na 3 a4, kdy ho bude cist každý 5 člověk.
Vse je o směsi jak kotouč tak destička a teploty na, které je to postavené, běžné kotouče mají jiný účinek nez závodní okruhove, v tomhle mi připadá co píše zdeny, ze to dává hlavu a patu ;), samo nemůžu se rovnat specialistům, jen říkám můj skromný názor
Pak k tomu kopání jsem vypozorovat, ze v tom hraje několik faktoru, velikost kol, velikost kotouče, přívod vzduchu k brzdam a pak i samotný brzdic a náboje kol, je tam proste hrozné faktoru, které pak mohou jejich funkci ovlivnit a zničit je, což nahrává výrobci téhle věci jak říct, ze to není jejich chyba
Paczqo: Jde o to, aby to poslední zastavení nebylo plné brzdy při tom 10 cyklu. Když zastavíš s lehkou nohou nic se neděje. Ono desky stejně od kotouče neodjíždí když povolíš tlak na pedál jak si tady někdo myslí.
Po 2tkm pokud jsi brzdy pořádně nezajel právě velmi snadno při sjezdu z nějakého kopce plného zatáček brzdy přehřeješ výrazně více než při předepsaném procesu zajíždění, takže sis vlastně odpověděl sám, proč sis brzdy zkurvil a proč to následně kopalo do volantu.
Házivost kotouče jsem několikrát měřil hodinkama, na zadku mě třeba díky ne zcela úplně přesně sedícímu náboji hází, ale do brzd to vůbec nekope. Ten problém opravdu způsobuje nevhodně zajetý systém a kotouč s napečeným třecím materiálem z desky nerovnoměrně po povrchu. Několikrát praxí ověřeno... a ostatně o článek STOPTECHu mluví jasně, ale zřejmě na Moravě jsou lepší guru, než mistři v oboru jak v ČR, tak USA :)) Ale tady to nemá smysl, ty motáš základní věci dohromady a přestalo mě bavit tě něco vysvětlovat, když přes svou nabubřelost neuznáš, že o tom víš hovno...
xenonman: Zajímalo by mě co kdo na DS2500 šidí? Návody na dvě 4A jsou právě proto, aby i laik mohl brzdový systém pokud možno správně zajet a vyvarovali se tak stížnosti oveček co dají nově desky nejlépe i s kotoučem a hurá na dálnici je popravit za kamionem ze 180 na 70 :))
assassin: Nikdo tě hlavu neutrhne a nikdy jsem neměl problém. Jen se to chce zbavit předsudků. S Kejsou jsem to probíral ještě na legendách v jejich stánku a úplně v pohodě člověk.
Chadzi - tedy sorry, ale právě ti bylo na půl kilometru příspěvků vysvětleno, že kotouč nekope,protožehází jak sviňa:-)))))))))To máš epoxid na kotouči:-)))))
Zdeny60: musím se tunera zastat. On nepíše blbosti a jsem rád že sem dal i ty odkazy.Přečetl jsem si od něho spoustu zajímavých věcí co jsem nevěděl. Jen by si mozna nemel uplne tvrdohlave stat za svym nazorem. Kopani brzd resim(no resim...za mlada jsem to neresil a jen to stocil :-) ) uz od nejakyho 97 co jsem zacal delat s autama. Pro mě to začalo na Hondach accord tam jsem to stacel dost casto pak dvojkovy laguny a espace IV (a x dalších značek) podle toho kde jsem pracoval ale tehle aut jsem stacel desitky a vypadalo to vzdycky skoro stejne jak na tom videu. Nekdy min nekdy vic.
Bohužel velmi často neche užznat, že pravdu může mít i někdo jiný a v tom je jeho chyba. A dost velká. Mj. proč jis stáčel kotouče? protože ti kmitaly při brždění. A proč - viz tebou vložené video. protože hází jako kráva. Nakonec, je toho plný youtube... Tuner nechce uznat, že kmitání můžou působiz zvlněné kotouče, jenže tak to je - v naprosoté věšině případů obyčejným nezávodníkům kotouče kmitají, protožs se propstě zkroutí (vyhledej folded rotors a dáš mi za pravdu).
Chadzi: Když takhle stáčíš kotouče, děláš vždy to, že ho sundáš a pořádně očistíč styčné plochy náboje/kotouče a zejména orezlé hrany ze kterých při návleku na náboj může zlomek rezu mezi kotouč a náboj zapadnout? Děláš taky to, že kotouče na náboji zkoušíš pootáčet?
Moje zkušenost je ta, že z 99% za to může u těch nových pekáčů právě tohle. Třeba 130tka (respektive Škodovky obecně) mají kotouč chycený zezadu za náboji 4x šroubem a tak po celou dobu životnosti je na stejném a přesně upnutém místě a postupující koroze na to nemá žádný vliv. U nových aut, kde to při sundání kola jistí jen zpravidla jeden šrobek může právě vlivem sundavání kola dojít k pohybu kotouče, nějaké smítko zapadne mezi náboj a kotouče a házivost je na světě.
Házivost se taky může vytvořit, pokud je kotouč obroben příliš brzo z nevyzrálé litiny, ale v tom jsem dával za pravdu Zdenymu 60 už tady: 23.03.2017, 19:50 jenže on bohužel nejen že je totálně v tomto tématu MIMO, ale ještě ke všemu neumí číst :))
Hlavní téma bylo zajíždění desek a co vše negativního se může stát a to jsem tady popsal snad dost jasně a neměl bych ani tak problém uznat něčí jiný názor (pokud by byl rozumně podepřen argumenty a ne od Franty z výroby, který vlastně vyrábí a rozumí úplně něčemu jinému než jsou brzdy), nicméně na poli brzd jsem si už toho vyzkoušel opravdu hodně a způsob zajíždění desek od Renovaku už několikrát s úspěchem aplikoval.
Tuner#2 : " Nicméně zvlněný kotouč za svou 30ti letou praxi neviděl" to si psal ty.... Náboj je v pohodě. Právě to byla nejčastější otázka zaručního oddělení. Párkrát to tak bylo a je že nějakej kokot utáhne kolo vzduchem tak silně až se to zkroutí.
Chadzi: To jsem nepsal o sobě, ale o tom známém co kotouče přetáčí zpravidla kvůli tomu, že deska brzdí jen malou plochou (uživatel buď málo brzdí a nebo auto hodně stojí venku a moc nejezdí). Taky jsem dále psal, že třeba na Žlutce mě zadní kotouč hází a přitom to nic nedělá. Ona je i házivost povolená a to myslím do 0,09 nebo 0,1mm.
16.03.2017, 07:42 | camron
